Osobní bankrot
Potřebovali jste půjčit a teď nemůžete splácet? Dlužníci nepodnikatelé se mohou zbavit svých závazků oddlužením. To umožňuje insolventní zákon, který nabyl platnosti k 1. lednu 2008. Za dlužníka je považován každý občan, který není podnikatelem, má více věřitelů a není schopen své závazky splácet. Dlužník se může oddlužit dvěma způsoby. Buďto prodá veškerý majetek a nebo bude žít po dobu pěti let za životního minima. Návrh na oddlužení musí být podán písemně na insolventní soud a musí obsahovat seznam majetku i seznam závazků, listiny, které dokládají údaje o příjmech dlužníka a to za poslední tři roky. Také musí obsahovat písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se s dlužníkem dohodl, že hodnota plnění bude nižší než 30% jeho pohledávky. Své podpisy musí připojit všichni spoludlužníci, například manželka nebo manžel nebo ručitelé.
Soud takovému návrhu však nemusí automaticky vyhovět a může dlužníka odmítnout z několika důvodů. Pokud dlužník sleduje nepoctivý záměr a jestliže byl návrh na oddlužení podán osobou, o jejímž návrhu už bylo v minulosti rozhodnuto. Své závazky formou oddlužení totiž dlužník může odstranit jen jednou za život. K dalším důvodům patří, pokud výsledky dokládají lehkomyslný a nedbalý přístup dlužníka nebo pokud by nezajištění věřitelé byli uspokojeni v částce nižší, než je 30% jejich celkové pohledávky a věřitelé s tímto nesouhlasí.
Celý proces oddlužení má jasná pravidla a podléhá přísné kontrole. V průběhu celého procesu bude vystupovat několik subjektů – samozřejmě je to samotný dlužník a jeho nezajištění věřitelé, soud a insolvenční správce, který je ustanoven soudem a musí splňovat zákonné požadavky. V průběhu celého procesu oddlužení budou údaje o dlužníkovi vedeny v insolventním rejstříku, který vede Ministerstvo spravedlnosti ČR a tyto údaje budou v průběhu procesu přístupné veřejnosti. Pokud vás oddlužení zaujalo a nevidíte již jinou cestu z problémů vězte, že formou osobního bankrotu se nemůžete zbavit zajištěných závazků, to znamená hypotečního úvěru nebo leasingu. V těchto případech totiž za své závazky ručíte nemovitostí nebo movitostí. Oddlužením můžete smazat své závazky, které vám plynou ze spotřebitelských úvěrů, splátkového prodeje nebo z hotovostních úvěrů.
Osobní bankrot není českou specialitou, obdobná úprava platí po celém světě. Hojně využíván je například v Německu. Dlužníci většinou volí oddlužení formou splátkového režimu a po dobu pěti let jim z jejich příjmů zbývá pouze nezabavitelné minimum. Nezabavitelné minimum jednotlivce jsou dvě třetiny součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení. Splátkový kalendář se řídí stejnými pravidly jako exekuce. Hlavní rozdíl je v tom, že dlužník ví, že po pěti letech bude čistý a nevyhýbá se úmyslně práci, jak tomu často bývá v případech klasické exekuce. Dlužník je při oddlužení povinen pracovat, jinak mu hrozí konkurz. Navíc musí zpeněžit veškeré dary nebo dědictví a výtěžek dát svému věřiteli. Důležité změny musí neprodleně hlásit svému insolventnímu správci.
Pokud dlužník řádně a včas splní všechny povinnosti podle schváleného postupu oddlužení, insolvenční soud vydá po slyšení dlužníka usnesení, jímž ho osvobodí od placení pohledávek, které jsou zahrnuty do oddlužení v rozsahu, v němž ještě nebyly uspokojeny. V případě, že věřitelům uhradí méně než 30% pohledávek, musí dlužník prokázat, že se to nestalo v důsledku jeho úmyslného zavinění. Případný konkurz, který by pak na něj byl vyhlášen, by jeho věřitelům stejně nezajistil vyšší plnění.
Po pěti letech sice člověk přestane být dlužníkem, ale cejchu osobního bankrotáře se už nezbaví. Bankovní domy přiznávají, že k předchozímu osobnímu bankrotu přihlížejí při klientově příští žádosti o půjčku. Jestli to ale automaticky znamená, že už další půjčku takový člověk nedostane, banky nepotvrzují. Banky se snaží prosadit, aby záznamy o osobním bankrotu zůstaly v rejstříku dlužníků. Doporučuje se, aby si lidé dobře rozmysleli, než se rozhodnou pro nějaký úvěr.